Foto: © Lydia Matschie

Do swěta my pojědźemy

Do swěta my pojědźemy, dźěći lube, chwatajće!
Jedni jědu do Berlina, hola, hola, holahej!
Druzy dale do Pekinga, hola, hola, holahej!
//: Dyralala, dyralala, dyrdomdejkom dyrdomdej! ://

Na dwórnišćo pochwatajće,
wozy prózdne čakaju.
Do wozow so njestorkajće,
nastupujće pomału!
Daloko je do Berlina, hola …
wjele dale do Pekinga, hola …
Dyralala …

Kolesa so wjerća spěšnje;
zda so nam, zo lećimy.
Před woknami pak so směšnje
wjerća štomy, kerčiny.
Přijěli smy do Berlina, hola …
potom dale do Pekinga, hola ….
Dyralala …

Prěnim so w Berlinje lubi,
druzy dale pojědu.
Za Uralom ćah so zhubi,
za čas dołhi dojědu.
Kaž ći prěni po Berlinje, hola …
ći nětk chodźa po Pekingje, hola …
Dyralala …

Z Pekinga so za poł lěta
mudriši dom wjezemy.
Nazhonili smy poł swěta,
kraje, ludźi, města, wsy.
Wostać njesměmy w Berlinje,
hola …
čakaja nas w Budyšinje, hola …
Dyralala …

Słowa: Michał Nawka (1885–1968)
Hudźba: Bjarnat Krawc (1861–1948)

Spěw, tekst a noty smědźa so jenož njekomercielnje wužiwać. Njeje dowolene material změnić, kopěrować abo dale dawać.

Dobyćerjo we wubědźowanju sakskeho fondsa „Čiń sobu“ w kategoriji „Žiwa dwurěčnosć“